Z hlediska psychologie existuje rozdíl mezi nevěrou ženy a nevěrou muže.Z poradenské praxe se dá říct, že nevěra ženy působí na manželství zhoubněji, než nevěra muže. Zamilovaná žena narušuje manželské soužití, protože je v novém vztahu citově zaangažovaná a většinou odmítá s manželem intimně žít, což souvistí s psychosexuálním založením ženy. Zároveň poruchově a nekooperativně komunikuje se svým partnerem.

Při nevěře ženy je manželství reálně ohroženo hlavně z těchto dvou důvodů:

1. Reakce muže, u kterého ve vztahu k ženě převládne majetnický pud, je velmi těžce zvladatelná.
2. Pokud muž své chování ovládne a je ochotný uvažovat o změnách ve vzájemném soužití, žena se i tak dokáže jen těžko vypořádat s vlastními pocity a pokračovat alespoň ve formálním soužití do té doby, dokud se mimomanželský vztah nějakým způsobem nevykrystalizuje.

Nevěra muže – je s vyjímkou promiskuity manželským poradenstvím více ovlivnitelná. Muž nemá při mimomanželském vztahu tendence zpřetrhat sítě fungujících vztahů s primární rodinou. Tím, že žena nemá tak silné majetnické sklony jako muž, je shopna muži spíš odpustit a uvažovat o budoucnosti. Zatímco muž vnímá to, že byl podvedený jako hanbu a životní prohru. Obecně většinou platí, že s manželskou nevěrou se relativně lépe vyrovnává žena, protože muži chápou nevěru jako porážku. Ženy se samozřejmě nevěrou taky velmi trápí, ale jsou schopny lépe odpouštět. Důvody, vedoucí k tomu výsledku můžou být samozřejmě různé. Nevěra není důvodem k rozvodu. Důvodem k rozvodu je rozvrat manželství, ke kterému může, ale nemusí v důsledku nevěry dojít. Existuje mnoho dvojic, které si touto krizí prošli a dokázali ji překonat.